Úvod / O tomto webu

Můj web s blogem a eshopem je zaměřen na na regresní terapii a homeopatii, ale rovněž na přírodu, zvířata a rostliny. Také na smysl života vůbec. Veškeré bytí je totiž protkáno tenkými a mnohdy na první pohled neuchopitelnými nitkami souvislostí, v jejichž předivu máme hlavní životní roli my, lidé.

Moje jméno je Brigita Gašparová alias Brigita Petz (po babičce). Ač původní profesí jazykářka s dlouholetou výukou anglického a ruského jazyka, paralelně s touto činností se věnuji již 26 let regresní terapii a homeopatii. V poslední době mě rovněž přilákalo i psaní knížek. Jedna kniha o našich zvířecích svěřencích je již hotová a lze ji nalézt v e-shopu. Mám rozpracované další knížky týkající se regresní terapie a homeopatie.

Pokud se týče zvířat, jejich blaho a dobré bytí je jednou z  priorit mých i mé rodiny. Zvířecí říše  trpí vlivem pokračující devastace jejich přirozeného životního prostředí a expandující urbanizace. Postupně jsme zcela spontánně poskytli domov dvěma psům z útulku a sedmi kočkám, z nichž jedna bez ocásku pochází rovněž z útulku ze slovenského Trenčína. Další se k nám připojily za různých okolností z našeho okolí.  Naše předposlední micka k nám přišla zcela zdravá, ale dnes je po postřelení jistou osobou z okolí ochrnutá na zadní nohy, které tahá za sebou. Oba pejsci z útulku, naše krásná československá vlčice Jacqueline smíchaná s belgickým ovčákem a Bob, hrdý to skoro Jack Russel teriér, již nežijí. Zemřeli v tomto roce na rakovinu. Oběma bylo 13 let. Jejich důstojným následovníkem se stal Elwin, naše majestátní border kolie. Osm zvířat v současné době představuje naši naplněnou kapacitu, přes kterou se zatím nelze překlenout. Útulek jako takový neprovozujeme, ale kdoví, jak to bude v budoucnosti.

Vaše koupě knihy nám pomůže krmit a ošetřovat naše chráněnce. Děkujeme.

Kresby na tomto blogu jsou vlastní.  Jsem přeučená levačka, která si vždy myslela, že malovat vůbec neumí. Pravá ruka se vždy křečovitě držela pera či pastelky a toho, co jí bylo řečeno, že má dělat. Pan ředitel v ZŠ si rovněž myslel, že mi malování nejde. Byl to on, kdo oznámkoval mé nádherně do modra zbarvené jablko, jež jsme dostali za úkol malovat dle jeho předlohy stojící na katedře, dvojkou s poznámkou, že známka je pouze z lítosti. On by se spíše přikláněl k trojce. Modrá tam nepatří. Copak nevidím, jakou má barvu to jablko na stole?

Pan ředitel ještě tehdy netušil, že modrá je dobrá. Mé levoruké kresby chápejte je jako prvotní stádium umělcova vývoje. Koneckonců i Rembrandt měl své rané období.